Seznamte se s dalším z legálních kanabinoidů. Představujeme vám CBDV (Kanabidivarin)

Nepsychotropních kanabinoidů, jejichž použití je legální, najdeme v konopí celou řadu. Kanabidivarin  (CBDV) je jedním z nich. CBDV se dekarboxylací přeměňuje na známější CBD, jehož je prekurzorem. To znamená, že jistá část CBDV se v konopí chemickou reakcí, při které se oxid uhličitý ve formě karboxylové skupiny odejme z uhlíkového řetězce, transformuje na CBD. To ale není jeho jediný účel. CBDV má sám o sobě zajímavé vlastnosti, pro které stojí za to uvažovat o jeho využití.

Kde se bere CBDV?

Kanabidivarin je nepsychotropní kanabinoid, který lze v největších koncentracích nalézt v odrůdách Indica, které mají naopak často nižší obsah psychotropního fytokanabinoidu THC. Kanabidivarin (CBDV) je výsledkem chemické reakce mezi CBGVA (kyselina kanabigevarinová) a konkrétními enzymy, které na ni působí. Výsledkem jejich reakce je CBDVA (kyselina kanabidivarová). Jestliže k působení enzymů na CBGVA dochází za přítomnosti tepla, rozpustí se nově vytvořená CBDVA a vznikne kanabidivarin(CBDV). Jak již bylo řečeno, z kanabidivarinu vzniká dekarboxylací CBD. Za jistých podmínek dochází ale také ke změně uspořádání atomů a přeměně CBDV na THCV. CBDV zatím nebylo věnováno příliš mnoho studií, jde spíše o méně známý kanabinoid, což ale může rychle vzít za své.

Horší rozpustnost ve vodě

Kanabidivarin není příliš dobře rozpustný ve vodě, což znamená, že je nutné, aby jej lidské tělo zpracovalo tradičním trávicím procesem s využitím trávicích enzymů, které jej částečně zničí. I z toho důvodu se ho do krevního oběhu dostane minimální množství, řádově jednotky procent původního obsahu.

CBDV se neváže na endokanabinoidní systém jako jiné kanabinoidy

Většina fytokanabinoidů se stejně jako ty, které si lidské tělo vyrábí samo (endokanabinoidy) váže na receptory lidského endokanabinoidního systému. CBDV se na endokanabinoidní systém neváže. Na cestu do lidského organismu se vydává prostřednictvím buněčných iontových kanálů (TRP - Transient receptor potential), které jsou mimo jiné spojeny například s individuálním vnímáním chuti, bolesti či tepla. Na této cestě jsou regulovány receptory GABA (kyselina gama-aminomáselná), což je hlavní neurotransmiter u savců odpovídající u člověka například za regulaci stavu svalového napětí.  V případě narušení sítě neurotransmiterů je hladina GABA nižší, co má za následek rozvoj neurologických chorob, například schizofrenie, deprese či epilepsie. A právě s cílem tlumení negativních účinků epilepsie vzhlíží k CBDV nadějně řada vědců.

Výzkumy CBDV jsou spojeny především s epilepsií

Například v roce 2014 byl dokončen klinický test kanabinoidní léčby epilepsie u dospělých, který byl založen na využití kanabidivarinu buď samostatně anebo společně s dalšími léky. Dalším krokem je pak klinická studie na dobrovolnících. Kromě možnosti ovlivnění stavu epilepsie byl zkoumán také vliv CBDV na stav pacientů s dalšími chorobami. Ty byly spojené nejčastěji s poruchami nervové soustavy navázanými na nižší hodnoty GABA. Ty CBDV dokáže údajně slibně korigovat a tím ovlivnit stav pacientů s některými přidruženými chorobami včetně chronické bolesti.

Autismus i potlačení nevolnosti

Další studie se týkaly například možnostmi léčby poruch autistického spektra s využitím CBDV. V rámci ní bylo konstatováno, že by tento kanabinoid mohl být slibným prostředkem pro léčbu. Společně s THCV byl CBDV v roce 2013 podroben studii cílící na výzkum potlačování nevolnosti, což bylo u obou kanabinoidů prokázáno. Navíc bez vedlejších účinků, které jsou běžné u některých jiných léčiv. Jak vidno výzkumy CBDV mají rozhodně význam a jejich výsledky nás mohou v příštích letech ještě hodně překvapit.

.